Standard
FCI - Standard č. 61 / 03.06.2016 / D
Překlad: Klub svatobernardských psů
ST. BERNHARDSHUND (BERNHARDINER)
Svatobernardský pes (bernardýn)
ZEMĚ PŮVODU: Švýcarsko
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 04.04.2016.
POUŽITÍ: Společenský, strážní a hlídací pes ke hlídání statků.
KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 Pinčové a knírači, molosové, švýcarští salašničtí psi
Sekce 2.2 - molosové, horští psi.
Bez pracovní zkoušky.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Ve Velkém Svatobernardském průsmyku ve výši 2469 m nad mořem založili mniši v 11. století hospic určený jako útočiště pro cestující a poutníky. V tomto hospicu se od poloviny 17. století chovali na hlídání a na ochranu velcí horští psi. Existence těchto psů je doložena obrazově od roku 1695 a v psaném dokumentu hospicu z roku 1707. Tito psi se brzy začali používat jako společenští a zvláště jako záchranářští psi pro cestující zbloudilé v mlze a ve sněhu. Kroniky publikované v řadě jazyků hovoří o mnoha lidských životech, které tito psi vyrvali bílé smrti; a ústní zprávy vojáků, kteří v roce 1800 překročili tento průsmyk s Napoleonem Bonapartem, rozšířily v 19. století popularitu bernardýnů, kterým se v té době říkalo „Barry-pes“, po celé Evropě. Legendární Barry se stal pravzorem psa – záchranáře.
Přímými předky svatobernardského psa byli v této oblasti značně rozšíření velcí statkářští psi, kteří byli vyšlechtěni během několika málo generací podle stanoveného ideálního typu do dnešní podoby tohoto plemene. Jako první začal doklady o předcích svých psů vystavovat v roce 1867 Heinrich Schumacher z Hollingenu u Bernu.
V únoru 1884 byla otevřena švýcarská plemenná kniha SHSB (Schweizerische Hundestammbuch); vůbec prvním záznamem byl bernardýn Leon a dalších 28 záznamů se týkalo rovněž bernardýnů. Dne 15. března 1884 byl v Basileji založen Švýcarský klub pro svatobernardské psy. U příležitosti mezinárodního kynologického kongresu 2. června 1887 byl svatobernardský pes oficiálně uznán jako švýcarské plemeno psů a standard tohoto plemene byl prohlášen za závazný. Od té doby je bernardýn švýcarským národním plemenem.
CELKOVÝ VZHLED: Existují dvě variety svatobernardského psa:
1. krátkosrstá varieta (s dvojitou (patrovou) srstí) a
2. dlouhosrstá varieta.
Obě variety jsou značné velikosti a působivého celkového vzhledu; mají harmonické, silné, houževnaté a svalnaté tělo s impozantní hlavou a pozorným výrazem.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
- Ideální poměr kohoutkové výšky k délce trupu (měřeno od vrcholu ramenního kloubu k sedacímu hrbolu) = 9 : 10.
- Ideální poměr kohoutkové výšky k hloubce hrudníku: viz obrázek.
- Celková délka hlavy lehce přesahuje třetinu kohoutkové výšky.
- Poměr hloubky tlamy (měřeno v nasazení tlamy) k délce tlamy činí téměř 2 : 1.
- Tlama je lehce delší než třetina celkové délky hlavy.
CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): povaha přátelská; temperament klidný až živý; ostražitý.
HLAVA: mohutná, impozantní a výrazná.
MOZKOVNA:
Lebka: silná, široká, při pohledu z profilu a zepředu lehce klenutá. V afektu tvoří nasazení uší s temenem rovnou linii, která přechází po stranách v měkké křivce do silně vyvinutých vysokých lícních partií. Čelo směrem k tlamě strmě klesá. Hrbol týlní kosti je jen mírně zdůrazněn, nadočnicové oblouky silně vyvinuty. Silně vyvinutá čelní rýha začínající u kořene nosu probíhá středem temena hlavy. Kůže na čele tvoří nad očima lehké vrásky, které se sbíhají k čelní rýze; při vzrušení jsou vrásky středně viditelné, jinak jsou spíše nenápadné.
Stop: výrazně vyjádřen.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: Černá, široká a hranatá; nosní otvory široce otevřené.
Tlama: stejnoměrně široká. Hřbet nosu rovný, s lehkou rýhou.
Pysky: okraje pysků jsou černě pigmentované. Pysky horní čelisti silně vyvinuté, pevné a ne příliš visící; k nosu tvoří široký oblouk. Koutek tlamy zůstává viditelný.
Čelisti / zuby: horní i dolní čelist silná, široká, obě jsou stejně dlouhé. Dobře vyvinutý, pravidelný a úplný nůžkový nebo klešťový skus. Těsný předkus bez ztráty kontaktu řezáků je přípustný. Chybění PM1 (prvních třeňových zubů) a M3 se toleruje.
Oči: středně velké, tmavě hnědé až oříškově hnědé, přiměřeně hluboko uložené, s přátelským výrazem. Přirozeně pevně uzavřená víčka jsou žádoucí; velmi malý ohyb, ale s co možná nejméně viditelnou spojivkou, u dolního víčka a malý ohyb horního víčka jsou přípustné. Celé okraje víček černě pigmentované.
Uši: středně velké, vysoko a široko nasazené. Ušní boltce silně vyvinuté. Ucho hebké, trojúhelníkové, se zaoblenou špičkou; zadní okraj ucha lehce odstává, přední okraj přiléhá k lícím.
KRK: Silný a dostatečné délky; lalok na hrdle a krku přiměřeně vyvinutý.
TRUP:
Horní linie profilu: celkový vzhled impozantní, harmonický, statný a dobře osvalený.
Kohoutek: dobře vyjádřen.
Hřbet: široký, silný, pevný. Hřbetní linie probíhá až k bedrům rovně a vodorovně.
Záď: dlouhá, málo spáditá, harmonicky přecházející v nasazení ocasu.
Hruď: hrudní koš přiměřeně hluboký s dobře klenutými žebry, ale není sudovitý. Hrudník nezasahuje hlouběji než k loktům.
Spodní linie profilu a břicho: směrem dozadu lehce vtažené.
OCAS: v nasazení široký a silný. Ocas dlouhý a těžký, poslední ocasní obratel sahá nejméně k hleznu; v klidu volně visí, nebo je ve spodní třetině lehce zahnutý směrem nahoru; při vzrušení je ocas nesen výš.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY:
Obecně: hrudní končetiny při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné, přiměřeně široko postavené.
Plece: lopatky šikmo uložené, osvalené a dobře přiléhající.
Nadloktí: delší než lopatka; úhel mezi lopatkou a nadloktím není příliš otevřený.
Loket: přiléhající.
Předloktí: rovné, silných kostí, se suchými svaly.
Přední nadprstí: při pohledu zepředu svislé v prodloužení předloktí, při pohledu ze strany lehce nakloněné.
Tlapy hrudních končetin: široké, se silnými, těsně přiléhajícími a silně klenutými prsty.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový dojem: Pánevní končetiny přiměřeně zaúhlené a svalnaté. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovnoběžné a nejsou postaveny úzce.
Stehna: silná, svalnatá, stehna jsou široká.
Kolena: dobře zaúhlená, nejsou vytočená ven, ani vtočená dovnitř.
Lýtka: šikmo postavená, poměrně dlouhá.
Hlezna: lehce zaúhlená a pevná.
Zadní nadprstí (nárt): při pohledu zezadu rovná a paralelně postavená.
Tlapy pánevních končetin: široké, se silnými, těsně přiléhajícími a silně klenutými prsty. Paspárky se tolerují, pokud nebrání v plynulém pohybu psa.
CHODY: Harmonický prostorný pohyb s dobrým posunem vycházejícím z pánevní končetiny; hřbet zůstává za pohybu stabilní a klidný. Přední i zadní tlapy se posouvají přímo kupředu.
OSRSTĚNÍ
SRST:
1. Krátkosrstá varieta (s dvojitou (patrovou) srstí): krycí srst hustá, hladká, přiléhající a hrubá. Podsada bohatá. Stehna s lehce vyvinutými kalhotami; ocas hustě osrstěný.
2. Dlouhosrstá varieta: středně dlouhá rovná krycí srst s bohatou podsadou. Obličejová část hlavy a uši s krátkou srstí; na zádi a kyčlích většinou srst trochu zvlněná; hrudní končetiny s praporci; silně vyvinuté kalhoty na stehnech; ocas huňatý.
BARVA: Základní barva bílá s menšími nebo většími jasně červenými plotnami (bílá s plotnami), až po souvislý jasně až tmavě červený plášť na hřbetě a bocích (plášťové zbarvení). Nesouvislý červenohnědý plášť (bíle přerušovaný plášť) se hodnotí jako rovnocenný. Žíhaná červenohnědá barva je přípustná. Hnědožlutá se toleruje. Tmavé lemování na hlavě je žádoucí. Nádech černého stínování na těle se toleruje.
Předepsané bílé odznaky: hruď, tlapy, špička ocasu, pás kolem čenichu, lysinka a skvrna na týle.
Žádoucí bílé odznaky: bílý límec, symetrická tmavá maska.
VELIKOST:
Kohoutková výška: Minimální výška: Psi 70 cm.
Minimální výška: Feny 65 cm.
Maximální výška: Psi 90 cm.
Maximální výška: Feny 80 cm.
Hodnocení psů přesahujících maximální výšku se nesnižuje, pokud je jejich celkový vzhled harmonický a pokud je jejich pohyb korektní.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru ke stupni odchylky, a je nutno brát v úvahu její vliv na zdraví a pohodu psa.
-
Chybějící pohlavní výraz.
-
Neharmonický celkový vzhled.
-
Příliš krátká nebo příliš dlouhá tlama.
-
Ven spadající pysky dolní čelisti.
-
Chybějící zuby (kromě PM1 a M3).Malé zuby (zejména řezáky).
-
Lehký předkus.
-
Světlé oči.
-
Nedostatečně uzavřená víčka.
-
Pronesený hřbet, kapří hřbet.
-
Záď přestavěná nebo silně spáditá.
-
Ocas nesený stočený na hřbetu.
-
Chybějící předepsané znaky.
-
Chybný pohyb.
-
Kadeřavá srst.
-
Neúplná nebo nedostatečná pigmentace nosní houby, kolem nosu, na pyscích a na očních víčkách.
-
Chybná základní barva, například červenohnědé tečky nebo stříkance v bílé srsti.
TĚŽKÉ VADY:
-
V poměru k velikosti příliš krátké končetiny (krátkonohost).
-
Příliš silná tvorba vrásek na hlavě a na krku.
-
Křivé nebo silně vytočené hrudní končetiny.
-
Strmé zaúhlení, kravský postoj nebo sudovitý postoj pánevních končetin.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
-
Agresivní nebo neúměrně bázliví psi.
-
Psi vykazující patrné fyzické abnormality nebo projevující vady chování musí být diskvalifikováni.
-
Povahové nedostatky.
-
Podkus, výrazný předkus.
-
Modré oči (skleněné oči).
-
Entropium, ektropium.
-
Zcela bílá srst nebo zcela červenohnědá srst (chybí základní barva).
-
Jinak zbarvená srst, stejně jako masově zbarvený nos (nepigmentovaná nosní houba).
-
Nedosažení minimální kohoutkové výšky.
Pozn.: Psi musí mít dvě na pohled normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.